Víte, co na vás číhá v bazénu?

Taky si naivně myslíte, že veškeré nástrahy akvaparku jsou plíseň, vykradači skříněk a ledabylí plavčíci?

Ve skutečnosti vás první zkouška čeká už při příchodu. Co zkouška! Přímo test komunikačních schopností. Zatím co v jednom zařízení jsou schopni umožnit vám i přerušení zaplaceného pobytu v jiném nejsou s to pochopit smysl slov "celodenní vstupné" a neváhají vám dám patřičně najevo, co si myslí o člověku, který se nedokáže hned u vchodu rozhodnout, jestli ho jejich bazén bude bavit dvě nebo tři hodiny. Ale co je vám koneckonců do nějaké nerudné baby, kterou tady vytrousil reálný socialismus, když táhnul ke všem čertům. Budete ji sice ještě potřebovat ke zvládnutí tajemství čipové karty a průchodu turniketem, ale snad vás dá váš psycholog dohromady.

    Jo čipové karty. Viděla jsem dámu středních let, která zaplacenou dobu pobytu strávila zoufalým hledáním tohoto předmětu neboť netušila, že při vchodu jí kartička sice zmizí ve čtecím zařízení, ale vzápětí se zase objeví a je třeba ji pečlivě opatrovat. Holt venkovani...Zbývá dodat, že ji šťastně našla u mého všímavého čtyřletého syna, který procházel po ní, ale se svým nálezem se nám nesvěřil. Někde podobným komickým situacím předcházejí. Čip mají prostě připevněn na usmoleném, mnohokrát použitém pásku, který si máte připnout k zápěstí. Praktické, ale nechutné.

    Když potom běháte po šatnách jako bezhlavé kuře a zjišťujete jak se za a)přezout ve stoje a nenatáhnout se u toho, za b) kde se sakra mám převlíknout, je tady vůbec nějaká uzavřená převlékárna, dá se zavřít a jak se otevírá? Nečeká provozovatel, že se převléknu na lavičce mezi skříňkami? c) kde je proboha ta skříňka, kterou mi přidělili? Jak ji mám sakra otevřít? Jak ji mám sakra zavřít? Kdo v ní sakra zapomněl tu vycpávku do podprsenky?  (Nehodící se škrtněte.) úplně zapomenete řešit, kde všude má asi bezpečnosti dbalý provozovatel kamery.

    Dost z těchto zmatků je možné si ušetřit čtením provozního řádu. Ale já osobně to nedoporučuji. Najdete tam věci, které vás určitě rozčílí. Například, že vstup je povolen dětem až od 18 měcíců. Je jasné že většina narušitelů tohoto nařízení do areálu nevstoupí, ale bude vnesena a nějak nevidím důvod, proč by si matka nemohla trochu zadovádět v bazénu, zatímco potomek spí spánkem spravedlivých v sedačce opodál. Chápu, že je zamezen vstup osobám budícím odpor, ale i odpornost může být věc názoru. Celkem, ale nechápu, jak míní provozovatel dodržet vlastní nařízení, že se nekoupou ženy v době menstruace a netroufám si spekulovat jak to hodlá zjišťovat.

    Tak! Nejhorší zmatek je za námi a blížíme se do sprch. Každý ví, co má dělat ve sprchách. Doufám! Pěkně plavky dolů, osprchovat, pořádně namydlit a éé...jak si teď opláchnout od mýdla problematické partie, když je sprcha připevněna ve výši dva půl metru? Určitě by pomohlo udělat stojku, ale neodvažuju se nikoho požádat, aby mi podržel nohy. Docela by mě zajímalo, jak tento problém řeší ostatní spoluobčané. Ovšem podle toho, kolik je ve vířivce pěny nejsou o mnoho úspěšnější. Ještě, že provozovatel tak dbá na hygienu. Podlahu sprch co chvíli pečlivě stírá uklízečka. Samozřejmě i pánských sprch. Co se dá dělat, když je tam sama. Miluju práci uklízečky.

    Teď už vám snad kromě utopení nic vážného nehrozí. Stačí už jen překousnout fakt, že v bazénu jsou hejna mladých, krásných lidí, vedle kterých vypadáte jako exponát z muzea kuriozit. Snad vás nedorazí, že zbytek návštěvníků má sice BMI přes 40, ale mnohem odvážnější plavky než vy. Tak už tam hupsněte, po krk ve vodě se všechny rozdíly vyrovnají. A nezapomeňte: Ve zdravém těle zdravý duch.